Po dlouhé době (mimochodem po ještě delší době než v článku
Po dlouhé době) se opět vracím ke svému blogu. Abych řekl pravdu, tak nevím, kde mám začít... Na druhou stranu bych se s tímto přístupem moc daleko nedostal, takže se do toho dejme. V tomto článku bych se rád ve stručnosti vyjádřil o některých aspektech, které ovlivňují můj život. Za svůj střednědobý cíl si kladu tyto aspekty v některých budoucích článcích blíže popsat.
Queen
Možná se teď někteří podiví. Queen jako jeden z aspektů života, co je to za blbost? Těm více nechápavým, kteří se v této chvíli vůbec nechytají, objasním, že zde nemluvím o jakési královně, ale o světoznámé skupině Queen. Pro ty, kteří jsou alespoň trošku v obraze, mám dva argumenty, kterými jejich pochybnosti a údiv rozpustím jak sníh.
- Je to můj blog, můžu si zde psát (téměř) o čem chci a nikdo z vás s tím nic neudělá. Pokud vás to štve nebo vůbec nezajímá, tak si jděte psát vlastní!
- Žánr muziky působí na své posluchače a v jistém smyslu tak může generovat stereotypy lidí - pravděpodobně nikdo si nesplete hoppera s metalistou.
Z širšího pohledu poslouchám Queen již skutečně dlouho, neřeknu vám přesně rok, ale určitě to bude již od základní školy. Z užšího pohledu jsem se k poslouchání této skvělé skupiny pořádně vrátil někdy před dvěma roky. Od té doby jsem si pořídil několik jejich CDček a konečně si mezi jejich alby našel ta, která se mi líbí nejvíce. Mo(u)dří v této chvíli již vědí a ti ostatní, kteří zatím jen tuší nebo stále tápou ve tmě, se pravdu dozví později.
Deskovky
Pole deskových her, o kterém jsem se tu několikrát zmiňoval, dostálo jistých změn. Předně se opět rozrostlo. Celá situace se stává těžce zvladatelnou, neboť v mé skříni již není na další neforemnou krabici prostě místo. Celou situaci jsem zatím vyřešil, řekl bych, dosti Šalamounsky (nebo snad Davidovsky, haaa?). Část her jsem poschovával různě po pokoji a další část jsem nastrkal Lukášovi, který mě o to dokonce sám požádal.
Další výrazná změna nastala teprve před nedávnem. Začal jsem u sebe pozorovat jakési znudění, které způsobuje, že mě většina her nebaví hrát (minimálně ne tak jako dříve). Sám zatím přemýšlím nad důvody, které mohly současný stav vyvolat. Společně s výčtem her, o které je moje peněženka lehčí, vám je snad sdělím (opět) v některém budoucím článku.
Počítač
Touto dobou mám již několik týdnů opravený notebook. Oprava se sice vydařila skvěle, ale jeden z hlavních problémů, zmršený operační systém Windows Vista, nevyřešila. Mohl bych si tu sice dlouze stěžovat na všechny problémy, který mi tento OS způsobil... ale to si nechám na později.
Zatím tu jsou totiž jiné věci, které jsou z mého pohledu významnější:
- začal jsem hrát Might & Magic: Heroes Kingdoms; díky této hře jsem přišel o část svého volného času, který buď trávím tupým civěním do monitoru nebo psaním si s ostatními členy naší aliance - tato druhá činnost se však pozitivně odráží v mé znalosti anglického jazyka, takže toho vůbec nelituji
- smazal jsem téměř všechny své kontakty na facebooku, čímž se věci staly jaksi přehlednější a méně těžkopádné - především mi však z hlavní zdi zmizela většina toho děsného spamu a odpadu, který jejich tvůrci nazývají příspěvky
Škola
Stejně jako ostatní kategorie i škola a věci, které s ní souvisí, dostály několika změn. Byl jsem odejit ze školní ubytovny, ve které si můžou hřát zadky pouze žáci prvního ročníku nebo příslušníci policie. Prostorný pokoj pro dva tak nahradil malý krcálek pro tři. Je sice malý, na druhou stranu ale dražší. Jak je vidět, nepřímá úměra jak vyšitá! Kdyby aspoň ti sousedi za něco stáli...
Předmětů oproti minulému roku značně přibylo, stejně jako požadavky na ně. Není divu, že člověk bývá ze školy celý unavený a vyšťavený. Naproti tomu jsem poznal několik skvělých učitelů, kterým někteří kantoři z chebského gymnázia nesahají ani po kolena (natož teprve studenti). Zvlášť jeden z pedagogů nás přednášku co přednášku udivuje svými perfektními profesními znalostmi a zároveň unikátním přístupem ke studentům. Před jeho prací opravdu nelze jinak než smeknout. Otázkou však zůstává, proč toto nemůže být standartem všude?
Více informací o škole se samozřejmě dozvíte v pravý čas.
Fištróni
No, co k nám říct... Prošli jsme změnou? Zcela nepochybně. Byla to změna k lepšímu? Možná.
Z mého pohledu určitě. Jistě pomohla mnoha lidem u nás uvědomit si, co je skutečně baví a jakou cestou by se rádi vydali dále. V této chvíli bych rád prohlásil, že si nemyslím, že něčí cesta je lepší nebo horší. Mnohojakost života prostě spočívá i v tomto a správnost či nesprávnost našich kroků poznáme stejně až budeme starší.
Jako celek jsme však zažili několik skvělých akcí, o kterých se někdy příště zmíním více.
Jak někteří pravděpodobně tuší nebo ví, několik našich členů odešlo, což je doprovázeno poměrně velkým podstavem, takže vzniká otázka případného náboru nových členů. Jaký by měl případný kandidát být? Toť otázka. Pro začátek bude stačit, když nebude ani extrémně suchý, ani extrémně mokrý.
To je pro tento článek zatím vše. Někdo možná namítne, že jsem nezmínil vše. To je docela dobře možné, neboť nemůžu myslet na vše. V dalších článcích bych také chtěl napsat něco o své přítelkyni, Majký, se kterou jsme spolu mimochodem již dva roky.
A na závěr poměrně čerstvý bonmot:
...
O.D.: To se musíme jednou všichni sejít a někomu poslat SMSku, jakože každej napíše jen jedno slovo, to bude LEGENDÁRNÍ!
L.K.: *FACEPALM*
D.C.: To z nás budou možná tak LEGENDÁRNÍ debilové.
...
Ano, toto opravdu nemusí přijít vtipné každému. My jsme se však poměrně dobře pobavili. A když říkám my, myslím tím i Enny.
